Už pět let má za sebou v Senátu zelený senátor Petr Orel. Ve velkém rozhovoru se nejen vrací ke své práci senátora, ale také přidává své komentáře k aktuálním tématům, jako jsou European Green Deal, otrava Bečvy nebo kanál Dunaj-Odra-Labe. Komentuje také nástup nové vlády a problémy ohňostrojů a pyrotechniky v období na konci roku. Nakonec se dozvíte, co by čerstvý držitel ekologické ceny Ivana Dejmala přál příznivcům Zelených do nového roku.

Petře, zajímalo by mě, co hodnotíš zatím za svůj největší úspěch v Senátu?

Jde spíše o drobné úspěchy, především o řadu usnesení, které jsem připravoval jako zpravodaj a týkaly se postoje Senátu k problematice životního prostředí (ŽP), k Zelené dohodě pro Evropu, ke Společné zemědělské politice atp. Podařilo se toho celkem dost, až jsem se někdy divil, co mi plénem Senátu prošlo. Pro práci v Senátu je dost zásadní, ve kterém výboru či komisích pracujete.

V letošním roce to už taková „sláva“ není, po odchodu Václava Hampla se situace ve Výboru pro záležitosti EU hodně změnila a společně s kolegy Bekem a Smoljakem „taháme za kratší konec provazu“. S odchodem Mikuláše Beka do funkce ministra to bude ještě horší, ale vše zlé je k něčemu dobré, věřím, že Mikuláš Bek bude mít pozitivní vliv na pozice vlády k evropským materiálům a politice.

Za největší úspěch považuji prosazení svého pozměňujícího návrhu týkajícího se novely vodního zákona, šlo o to, že drobné vodní toky se mají ponechat renaturaci (zpřírodnění). Správci povodí tak nemají povinnost opravovat různé v minulosti napřímené a nevhodně technicky upravené potůčky, naopak je mají ponechat volně přírodním procesům, což bude mít velmi pozitivní dopad na biodiverzitu, na udržení vody v krajině.

Jak se ti spolupracuje s dalšími senátory a senátorkami, zvolenými za Zelené?

Se všemi mám myslím velmi dobrou spolupráci, a to nejen s těmi v našem klubu, nicméně i když spojíme síly v otázkách ŽP či klimatu, tak je naše pozice slabá. V současné době „hraje“ v Senátu hlavní roli klub ODS, ten hlasuje jako jeden muž a má zcela zásadní vliv na přijatá usnesení. Všichni tvrdí, že samozřejmě jim jde o ochranu ŽP, o přírodu, o krajinu, ale pak zazní to „ale“…

V Senátu jsi už pět let, už jsi zvládl všechny procedury a fungování senátora, nebo tě ještě něco dokáže překvapit?

Z hlediska procedur a fungování senátora si myslím, že mě už nic moc nemůže zaskočit, občas se člověk musí podívat na Jednací řád a připomenout si zákonné postupy. V dobrém i v tom špatném mě neustále překvapují některá vystoupení kolegyň a kolegů, naposledy tomu bylo na posledním jednání pléna, kdy jsme projednávali návrh kolegy Václava Lásky týkající se uznávání adopce dětí stejnopohlavními páry, která legislativně proběhla v jiných zemích.

Jak moc se věnuješ problémům v obvodě, jak často tě kontaktují lidé a co jsi ve tvém obvodě řešil nebo řešíš?

Je toho relativně dost. Pravda, lidé mají občas trochu dost zkreslené představy o možnostech a pravomocích senátora, jinak řečeno řadu věcí prostě z pozice zákonodárce nemůžu ovlivnit. Je to poměrně široké spektrum oblastí, například sociální věci nebo zdravotnictví. Ve volebním obvodu máme obrovské problémy se zajištěním zdravotní péče ze strany zubních lékařů, kterých je zde enormní nedostatek.

Většina problémů se však i tak týká životního prostředí, ochrany přírody a krajiny. Hodně jsem se angažoval třeba u pozemkových úprav, s několika obecními úřady řešil záležitosti průmyslových zón, které si v minulosti schválili a v současné době je již nechtějí, je to obrovský problém i z hlediska ochrany zemědělské půdy. Některé kauzy se táhnou celým volebním obdobím, jako např. boj o zachování historického, železničního, kamenného viaduktu u Velkých Albrechtic, který chtějí někteří zbourat a zkapacitnit tak jeho průjezd, to však nechtějí dotčené obce, aktivní občané a já určitě také ne.

Ve věcech týkajících se ochrany přírody se na mě obracejí lidé či spolky z celé ČR, úspěchy jsou spíše vlažné. Hodně času, energie, ale i peněz jsem třeba věnoval znemožnění výstavby rozhledny na Králickém Sněžníku. V současné době třeba řeším jeden zcela nesmyslný záměr vybudování vodní nádrže na katastrálním území Jeseníku nad Odrou.

Jaká je spolupráce mezi tebou jako senátorem a Zelenými na radnici v Novém Jičíně?

Tak já jsem především řadovým zastupitelem města, s malými přestávkami již od roku 1989. Takže spolupráce je poměrně intenzivní. Zelení jsou na radnici v Novém Jičíně ve vládní koalici a musím říct, že se nám v zásadě daří naplňovat náš volební program. Pravda, před nedávnem jsme řešili větší koaliční krizi, ale nakonec jsme to ustáli a pokračuje se dál, ve stejném složení a pilně se připravujeme na podzimní komunální volby.

Jak se díváš na jmenování nové vlády a co od ní očekáváš? Na jednu stranu v ní budou zcela jistě kompetentnější lidé než v Babišově vládě, na druhou stranu se zejména od ODS nedá očekávat příliš ekologický přístup.

Na jednu stranu mám velkou radost z odchodu premiéra Andreje Babiše, zmatené ČSSD a především z konce komunistů v parlamentu – doufám, že definitivního. Na druhou stranu mám velmi rozporuplný pocit z nastupující garnitury. Velmi pozitivně vnímám, že odpískali kanál Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), alespoň na 4 roky, to je velká rána prezidentu Miloši Zemanovi. Nicméně některá prohlášení k Zelené dohodě pro Evropu nebo k balíčku Fit for 55 jsou pro mne alarmující. Bohužel vnímám, že u některých přetrvává názor, že vše co přijde z Bruselu je špatně. Peníze z EU jsou pro ně dobré, potřebné, ale nikdo nám do nich nebude mluvit. Zvláště od ministrů ODS toho moc pozitivního z hlediska životního prostředí neočekávám, ale uvidíme, jsou ve funkcích jen několik dnů.

Novou ministryní životního prostředí je paní senátorka Hubáčková, kterou znáš ze Senátu. Co by podle tebe pro ni měla být priorita v úřadu?

To je složitá otázka, nechci radit, já bych určitě udělal nějaké drobné personální změny ve vedení úřadu a možná i ve vedení organizací spadajících pod rezort. Určitě bych si utvořil expertní týmy. Pro mne by byla prioritou klimatická změna, snažil bych se z pozice ministra skutečně zorientovat v této velmi složité problematice, najít nějakou environmentální a ekonomickou shodu, a za tou pak jít. Bohužel argumenty jsou často velmi, velmi rozporuplné. Určitě bych tlačil na OZE (obnovitelné zdroje energie), tak aby se staly opravdu zájmem státu, ne jen proklamativně. Dalším zásadním tématem by pro mne bylo zpřísnění zákona na ochranu zemědělského půdního fondu a samozřejmě otázky ochrany přírody a krajiny.

Senát se v poslední době negativně vyjadřoval ke klimatickému balíčku Fit for 55, kdy většina senátorů podpořila velmi kritické vyjádření, které většinu z návrhů odmítá. V čem vidíš důvod toho odmítání? Myslíš, že paní Hubáčková, resp. celá nová vláda dokáže klimatickou agendu posunout dopředu?

Většina senátorů prostě podpořila pozici bývalé vlády, a to mi přišlo špatně, Senát měl mít svůj názor na předmětný balíček opatření. V otázkách Zelené dohody pro Evropu či k balíčku Fit for 55 má ODS a někteří další v zásadě jednoznačnou shodu s ANO. To je pro mne dost alarmující. Neberou klimatickou změnu tak vážně jak by si dle mého soudu bezesporu zasloužila, a nevnímají tu situaci jako příležitost věci změnit a z krize naopak něco pozitivního vytěžit. Nicméně o tom to je, je tu různorodost názorů a zelené myšlenky zatím jednoznačně prohrávají. Zatím jsem spíše pesimistou, ale uvidíme, třeba nový kabinet překvapí.

Nedávno uspořádala paní senátorka Seitlová konferenci týkající se kritizovaného záměru přehrady Skalička na Bečvě. Zatímco otravě Bečvy se věnovali politici a političky téměř ze všech stran, podobně závažné záležitosti v případě přehrady takový zájem nevidíme. Co by podle tebe měla nová vláda v tomto případě dělat?

Není to můj volební obvod, ale Bečvu znám od dětství, a tak tu situaci velmi pozorně sleduji. Na té konferenci jsem vystoupil a částečně i participoval na její organizaci. Zase je to o tom, že pohledy na protipovodňovou ochranu obcí se velmi různí, různé jsou také pohledy na problematiku udržení vody v krajině. Rezort zemědělství má jako prioritu výstavbu vodních děl a za tím si tvrdohlavě jde. Existují přitom jiná technická řešení, která jsou nejen podstatně levnější, ale k přírodě mnohem šetrnější a to je z mého pohledu zásadní.

Pokud to nová vláda myslí s šetřením vážně, tak se podívá podrobně právě na tyto velké investice, mám na mysli jak vodní dílo Skalička, tak třeba plánovanou přehradu Nové Heřminovy, nebo třeba dlouho diskutované jezy na Labi. Zájmy ochrany přírody nemohou být bagatelizovány. V neposlední řadě je potřeba konečně začít vážně brát názory vědců z oblasti přírodních věd. V případě vodního díla Skalička je jich opravdu hodně a velmi zásadních. Ministerstvo zemědělství by mělo komunikovat s dotčenými obcemi jako s rovnocennými partnery a brát jejich názory velmi vážně. Možná by bylo nejlepší, pokud by celá problematika „vody“ přešla pod rezort životního prostředí.

Co se týká otravy na řece Bečvě, tak ten zájem vnímám spíše jako snahu o získání levných politických bodů. Přehrada, tak jak je uvažovaná na Bečvě, je pro ekosystém, hranický kras či minerální prameny v Teplicích nad Bečvou mnohem nebezpečnější než jednorázová otrava, i když byla poměrně fatální. V každém případě by se měla tato otrava objasnit a viník by měl být adekvátně potrestán.

Nová vláda chce ukončit projekt kanálu D-O-L, což lze určitě uvítat. Co konkrétně se všechno musí v tomto případě udělat, aby projekt přestal škodit na všech místech, kde byl plánovaný?

Zda se skutečně zastaví veškeré plánované aktivity kolem D-O-L, to teprve uvidíme. Řadu věcí totiž minulá vláda, a především rezort dopravy, v posledních měsících intenzivně rozvíjela, včetně mezinárodních ujednání, a některé iniciativy určitě ještě běží. Byla tu enormní snaha zavděčit se prezidentu Zemanovi. Takže jsem skutečně zvědav na další kroky vlády, zda to nebude jenom proklamace. Myslím si, že právě pan ministr Kupka bude poměrně tvrdě bojovat za realizaci velkých investic, a zájmy ochrany přírody a životního prostředí půjdou možná bokem. Jako další kroky by mělo přijít vyjmutí územní rezervy pro tento kanál ze všech typů územních plánů. K tomu musí dle mého soudu dát podnět přímo vláda svým usnesením a zaúkolovat příslušné rezorty, ale i krajské úřady.

Kromě D-O-L má ale vláda v zájmu dál rozvíjet kontroverzní a škodlivé projekty jako jezy na Labi. Není to tedy spíš tak, že se s velkou slávou uzavře projekt, o kterém byla drtivá většina lidí přesvědčena, že je opravdu jen k tomu, aby vytahoval peníze z kapes na nejrůznější studie, ale další škodlivé projekty, o kterých se tolik nemluví, se dál budou připravovat?

O jezech už jsem se zmiňoval, podle mých informací panuje shoda na jezech v Přelouči, tam se našlo řešení s rezortem životního prostředí, tuším už před dvěma lety. V případě plavebního stupně v Děčíně zatím žádný posun nenastal. Vláda a jednotlivé rezorty by si měly udělat inventuru plánovaných investic, nechat si posoudit zda tyto nejsou v rozporu s cíli klimatické politiky a s udržitelným životem. To je ale asi jenom mé zbožné přání.

Nedávno jste projednávali novou strategii EU týkající se lesů. Napsal jsi na facebook, že „Nejde dále jen uvažovat o našich lesích jako o továrně na dřevo, minimálně za stejně důležité se musí začít zohledňovat další, ekosystémové funkce lesů.“ Proč si myslíš, že i přesto že EU nabízí peníze na potřebné reformy, tak je proti takovým změnám stále velký odpor?

Já se snažím být v lese alespoň hodinku každý týden, mám lesy zažité, naštěstí pořád řeším některé ochranářské projekty, které mě „nutí“ abych se v lese pohyboval. Naše lesy určitě nejsou v dobré kondici, naopak, a Brusel za to určitě nemůže. Z akademické obce, myslím tím z lesnických fakult, už delší dobu zní jiný přístup k lesu, ale na rozhodujících hospodářských místech v rezortu zemědělství jsou pořád lidé, kteří to vidí jinak, nepřesvědčila je ani kůrovcová kalamita ani další choroby, které decimují některé druhy dřevin.

Nedávno jsme tuto problematiku diskutovali v senátním Podvýboru pro zemědělství, a mě celkem zarazilo, že od vlastníků lesů zněl jako hlavní problém financování oprav lesních cest, ale i potřeba financí na budování nových lesních cest. Ty opravy hlavních, páteřních, svážních cest ještě beru, ale budování nových lesních cest mi přijde spíše jako velmi kontraproduktivní.

Nová evropská lesnická strategie je diskusní materiál, který doporučuje se dívat na les jako na ekosystém, který má celou řadu funkcí, hospodářská funkce je samozřejmě velmi důležitá, ale nemůže jít na úkor ekosystémových funkcí. Jinak nemůžeme vypěstovat zdravé, udržitelné lesy.

Stát vlastní většinu našich lesů, měl by jít příkladem, LČR (Lesy ČR, s.p.) či VLS (Vojenské lesy a statky ČR, s.p.) určitě mohou na části území hospodařit velmi citlivě. Je potřeba vnímat klimatickou změnu a tomu přizpůsobit režim hospodaření v lesích. Velkým krokem dopředu by mohlo být zavedení plateb za ekosystémové funkce lesa, ale ta debata je úplně na počátku. Vše se dá pozitivně změnit i za stávajících legislativních podmínek, jde o to, jak lesnickou politiku nastaví nový ministr zemědělství, resp. celá vláda. Velké naděje si nedělám.

Ministerstvo zemědělství (MZe) bylo doposud pod velkým vlivem agrobaronů, což blokovalo potřebné změny. Ministr Toman například obhajoval využívání jedu Stutox II k hubení hrabošů. Proti jedům v krajině jsme protestovali peticí i podáním k ústavnímu soudu. Jak ta situace u ústavního soudu vypadá, a dá se čekat, že tento vliv agrobaronů na Ministerstvu zemědělství bude slábnout?

Ústavní soud se našim podáním zabývat nebude, nestihl projednat tento podnět v době platnosti rozhodnutí Ústřední kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), to znamená, že podání padlo tzv. pod stůl. S tím jsme ale samozřejmě počítali, toho jsme si byli vědomi, šlo o vyvinutí tlaku na ÚKZÚZ a MZe, aby takováto rozhodnutí nevydávali. Do jisté míry to splnilo účel, nicméně hraboší kalamita začala slábnout, a tak přestal tlak od zemědělců na povolení aplikace rodenticidu Stutox II. Ten tlak šel jak od velkých zemědělských firem, tak i od části menších farmářů.

Jestli se něco zásadního v rezortu zemědělství změní, to určitě neočekávám. Schválená Společná zemědělská politika EU dává národním vládám velké pravomoci, a tak nastanou jen dílčí nepodstatné změny, a ty opravdu pozitivní mohou přinést jen samotní zemědělci. Na druhou stranu je jednoznačné, že zemědělství musí být ekonomicky efektivní, musí zemědělce slušně uživit. Vliv agrobaronů bude nadále velký, ale očekávám, že bude také více vyslyšen hlas Asociace soukromých zemědělců, jsem zastáncem rodinných farem a vidím v nich budoucnost.

Jaká vůbec byla letos situace s hraboši, když jsme u tématu?

Jak jsme všichni očekávali, tak se jejich populace během zimních měsíců zcela zhroutila. V letošním roce v zásadě nebylo hraboše vidět. Je to prostě přirozený, nepravidelný biologický cyklus, který známe léta. Je potřeba dbát na preventivní agrotechnická opatření a vytvářet podmínky k biologické ochraně zemědělských plodin.

Jak moc času máš na svou původní profesi v Záchranné stanici v Bartošovicích, a čemu se v ní věnuješ nejvíce?

Stanici a svým ochranářským aktivitám věnuji maximálně jeden den v týdnu, většinou jde o víkendy. Samozřejmě neřeším běžné provozní věci, ale věnuji se koncepčním věcem, dalšímu rozvoji, financování, personálním záležitostem a participuji na zpracování podávaných projektů. Jsme pobočným spolkem a udržet takovéto zařízení v chodu není úplně jednoduché. Poměrně velkou energii vkládám do našich projektů týkajících se orla skalního a sýčka obecného, které si nechávám na zodpovědnost. Od stresu ze Senátu se odreagovávám při „ochranařině“ v našem cca osmihektarovém areálu Koryta, kde extenzivně zemědělsky hospodaříme a vytváříme řadu prvků pro posílení biodiverzity.

Blíží se Vánoce a zejména konec roku, kdy lidé často využívají nejrůznější pyrotechniku a ohňostroje. Ty mají často negativní dopad nejen na domácí zvířata, ale i na ta volně žijící. Co z tvých zkušeností škodí nejvíc a čemu by se lidé měli v souvislosti s pyrotechnikou vyhnout?

Část naší populace, určitě nemalá, tak nějak pořád nechápe, že zvířata mají mnohem citlivější smysly než my lidé. Z mého pohledu je to naprosto zbytná zábava, která škodí. Je obtížné některým lidem vysvětlovat, že zvířata touto kratochvílí velmi trpí a velmi nepříjemná je také pro velkou část lidí. Legislativa pyrotechniku omezuje zatím jen na území národních parků – zatím jsme nenašli shodu na rozšíření či úplném zákazu. Nikdy jsem nechápal proč oslavovat příchod nového roku světelnými a zvukovými efekty. Určitě by se neměla zábavní pyrotechnika používat a pořádat ohňostroje v blízkosti zařízení s chovem zvířat, v místech kde zimují vodní ptáci a podobně. V těchto případech jde v zásadě o týrání zvířat. Jednoduše řečeno, zábavní pyrotechnika přináší do života zvířat zmatek, úzkost a strach, podle mého soudu nemáme zapotřebí něco takového zvířatům způsobovat. I proto jsem podpořil petici Opravdu klidné svátky, která chce prodej pyrotechniky regulovat.

A nakonec, co bys příznivcům Zelených popřál do nového roku?

To je asi ta nejtěžší otázka. Samozřejmě přeji všem našim příznivcům životní pohodu, zdraví a alespoň trochu toho štěstí. Přál bych si, abychom naše myšlenky a vize dostali více do povědomí lidí, v současné ekonomické situaci je to úkol ještě mnohem obtížnější než tomu bylo v minulosti. Někdy mám bohužel pocit, že pro pochopení nebezpečí klimatických změn a poruch může napomoci jen nějaká katastrofa. Tu si ale samozřejmě určitě nepřeji, je jich ve světě i v našem okolí více než dost.

Věřím, že jako Zelení uspějeme v komunálních volbách, potřebujeme uspět také v senátních volbách – máme mezi námi spoustu vzdělaných, politicky talentovaných lidí. Máme dle mého soudu velmi schopné vedení Zelených, ale doba zeleným myšlenkám nepřeje. Věřím, že bude právě rok 2022 zlomovým a výrazněji uspějeme. A budu se tomu snažit i svým malým dílem přispět.